3.10.2014 jsem se propracoval do elitního klubu ......tníků. Vůbec jsem nepočítal s tím, že budu mít od rána až do pozdních večerních hodin telefon permanentně v provozu. SMS, volání, zprávy na IMessengru, e-mailu, facebooku. Chtěl jsem tento den věnovat hlavně svým nejbližším, mé rodině. To byl důvod, proč jsem telefon nezvedal a neodpovídal na zprávy.

Ani jsme netušili kapacitu kina, ale když nám pořadatel oznámil, že je tam šest set míst, tak nás to hřálo u srdce. Málokdy člověk vyprodá tak velkou halu, a to bez větších problémů. Učitelky to komentovaly: "Na vás přijdeme vždycky."

V sobotu jsme vyrazili na krásnou akci Plinkoutské hody. Vše od rána vypadalo příznivě. Hodová mše proběhla za slunečného počasí, ale jen co jsme přijeli, začaly se nad Plinkoutem kupit černé mraky. Pořadatelé nás uklidňovali a my jsme měli bezva náladu, tak jsme si ani nepřipouštěli, že by se něco mohlo stát. Začali jsme bez obav chystat.

Kapela chystá, jako by nad námi nebylo černo. Věřili jsme , že štěstí je tentokrát na naší straně.

Míle pro mámu s kočárkem pěšky. Míle pro tátu pěkně pohodlně na statném hřebci.

Tak začalo sobotní odpoledne, kdy se konala charitativní akce, jejíž výtěžek putoval do "RODINKY" , rodinného centra. Hlavním cílem je harmonizace rodinného života a prevence krizových situací v rodinách.

Dnes jsme zavítali do Ostravy s pořadem "JAK PŘICHÁZÍME NA SVĚT". Většina děti to jistě ví, ale to jejpodstatnější pro vznik nového lidského života by měla být LÁSKA. Láska mezi dvěma lidmi, jen  tak by měl správně vzniknout nový život, nový lidský človíček.

Jana a Pavel

Když jsemv úterý zavolal manželům Krůzovým z Podivína, nezavávali ani na chvíli. "Ve čtvtek tam budete mít ode mě velký balík pro děti." Nakonec jsme se dohodli na dlouhodobé spolupráci. Potkal jsem lidi, kteří myslí obdobně, jako já. Dětem chtějí přinášet radost. Já jim děkuji a my všichni jim tleskáme. JEJICH HRAČKY JSOU TOTIŽ S DUCHEM. A ještě jedno a zcela zásadní nás spojuje:"UŽ DVACET LET PLNÍME DĚTSKÁ PŘÁNÍ...A TA JSOU PŘECE NEKONEČNÁ. tak vzhůru do další práce.A hlavně "NA DĚTECH NÁM ZÁLEŽÍ"

Se starými bardy ze Synkopy a Voxu se vždy rád postavím na pódiu a zahraji si s nimi. Není to dnes již o hudební kvalitě, ale o ten pocit, že mohu být součástí něčeho, co je v Přerově pojem, je a  také  vždy bude! Vždyť už ve třech letech jsem stál v Městském domě na pódiu a MISTR zpíval v roce 1968 PROTEST SONG.

REBEL od malička. Po kom asi? Tady ještě velmi nesmělý.

Již dnes začínám koncertem s legendární kapelou Synkopa, která slaví padesát let od svého vzniku. Vznikla v roce 1968. Bude to velká oslava všech muzikantů, kteří tam v průběhu let hráli. Přijďte se podívat a neprohloupíte.

Vpravo usměvavý a spokojený náměstek primátora Dušan Hluzín. To je napětí?