O zvířatech

O zvířatech

Pro MŠ a 1.stupeň ZŠ.

Nahlédněte,jaká atmosféra panuje na koncertech.

Formou písniček a vyprávění Pavla Nováka se děti vydávají do světa zvířátek. Tento výchovný pořad je zaměřen na vytvoření pevného a pozitivního vztahu k přírodě, zvířatům a potažmo ke všemu, co k přírodě a životu patří. Děti se během programu aktivně zapojují formou zpívání, tleskání a tance, čímž se naplňuje hudební cíl vystoupení, kterým je procvičení melodických a rytmických dovedností dětí. Vědomostní stránka je složena z informací o životě různých zvířat a jejich zvycích. Děti vstřebávají zeměpisné údaje související s rozšířením živočišných druhů na zeměkouli. Seznamují se se základy hudební nauky. Ve vztahu k přírodě je nenásilně kladen důraz na základy ochrany životního prostředí. Součástí programu jsou i pohádkové příběhy, které později Pavel Novák zpracoval a vydal v knize Pohádky i nepohádky. Během představení jsou hojně využívány kostýmy, které dokreslují atmosféru pořadu. Ten je sestaven z 11-ti písniček,  z vyprávění a scének mezi jednotlivými písněmi a trvá cca 50 minut. Pořad Zvěřinec je také prezentován formou hudebních klipů na DVD Na staré půdě, vyšel na CD Budeme si zpívat 1+2 a je i součástí kompilace 4CD Pavel Novák dětem.

1/ Pro slepičí kvoč

2/ Budeme si zpívat

3/ Čtyři malí klokani

4/ Mravenci

5/ Slon indický

6/ Klip klap

7/ Teče voda teče

8/ Hroši

9/ Zamilovaný osel

10/Noty

11/Drůbeží závody

Ukázka ze scénáře :

Noty

Tak, kamarádi. A teď vám všem udělám velikou radost. Vypravíme se do školy. Hurá…/ děti /

Já jsem myslel, že se tam půjdeme podívat za zvířaty… A to jsou noty. Možná si říkáte, že to nejsou žádná zvířata. Ale to je proto, že vám ještě nikdo neřekl, jak noty vznikly. Dávejte pozor, já vám to povím.

Na jednom dvoře zobalo hejno vrabčáků. Žádný se nijak nejmenoval a všichni ti vrabci byli úplně stejní. Jednou ale přiletěl vrabec ze sousedního dvora a povídá: „Kluci,pojďte si hrát na honičku.“

„No jo, ale kam?“ řekli ti vrabci. „No přece na dráty. Je jich tam jako prstů na jedné ruce.“

„Hurá,“ křičeli ti vrabci a rozletěli se na dráty. Ale jen co usedli, začali se hádat. On se totiž žádný nijak nejmenoval, a tak když první vykřikl“ kdo bude honit?“ ozvalo se: „ Ty, no ty, no ty..“ A tak křičeli jeden přes druhého a nikdo nevěděl, kdo bude honit. Tak pozvali na pomoc moudrou sovu. Ta přiletěla, sedla na dráty, zamžourala svýma velikýma kulatýma očima a řekla: „Když křičíte pořád no ty, no ty, tak z vás budou noty.“ A rozdala jim jména. Taková zvláštní, ale my je známe.

Cé, dé é…..

„Hurá,“ křičeli ti vrabci. Na horních drátech vysokými hlasy a na těch spodních hlubokými. Chtěli sově poděkovat, ale sova je ukrutný spáč a mezi tím už dávno spala. Proměnila se v houslový klíč, všimněte si, jak je podobná. Ti vrabci se proměnili v noty a těm pěti drátům se od té doby říká notová osnova. A abychom si to všechno dobře zapamatovali, zazpíváme si o tom společně vrabčí písničku, která se jmenuje Noty.