Hlavně se z toho nepodělat

Autor: Novák Pavel, Zveřejněno: 25.10.2015 7:12:37, Přečteno: 1429x

Když jsem nakoukl do sálu kina Hvězda a viděl jsem přicházet žáky základních škol, tedy spíše mladé muže a slečny, hned jsem si vzpomněl na Ivana Hlinku. Velmi často říkával: “Hlavně se z toho neposrat."



Do sálu se valila vlna mladých lidí, vizáží mnohdy připomínající tvrďáky fotbalových fanoušků a dívek na vdávání. Tak těmto mladým lidem mám vyprávět o tom, jak vzniká písnička a jak se dělá hit?  To bude fuška. Jsem na tyto situace a koncerty za tu spoustu let již zvyklý. Vždy si ale připomínám lidi, kterých jsem si vážil a kteří dokázali zvládnout i ty nejsložitější situace.

1. Můj otec, můj největší učitel. Vždy tvrdil: “Dá se hrát pro každého. Musíš si věřit, dát do toho kus sebe a jít na pódium s tím, že to děláš nejlépe jak umíš a že to zvládneš. Nesmíš nic předstírat a na nic si hrát. Protože na pódiu jsi jako nahatý a každý to hned pozná. Hlavně se nikdy nesnaž nikoho poučovat. Vždy se jim jen pokus sdělit své názory, ale nemysli si, že oni nemohou mít jiné.

2. Ivan Hlinka a jeho známe: “Ať vyhrajem a nebo prohrajem, hlavně se z toho neposerem.“

3. MUDr. Lenka Stáňová: „Když je ti úplně nejhůř a situace je skoro neřešitelná, tak přece už není ani čas se z toho hroutit.“

Na všechny jsem si vzpomněl i v pátek 23.10.2015 v Přerově,  v kině Hvězda. Sál se plnil a nálada byla bujará a veselá. Na Tomovi jsem viděl, že není ve své kůži a tak jsem šel za ním. „Jsou dosti velcí, co? Už by nás klidně i zbili, ale neboj, oni budou v pohodě, to zvládneme“. Tomáš sice pokýval hlavou, ale viděl jsem, že přesvědčený o tom není. Tak jsem jen přidal: „Přece se jich nelekneme? Jdeme do nich naplno a uvidíš, že budou v pohodě. Stačí chytnout na začátku nějakou partu a ta strhne náladu koncertu celého sálu v náš prospěch“.


A přesně tak se stalo. Mládež z přerovských základních škol nám připravila třešničku na dortu. Byli naprosto parádní. Zpívali s námi známé hity AC&DC, Deep Purple, Katapultu, Jirky Schelingera, zapojovali se do dialogu, „soutěžili“. Když jsme začali hrát Nádhernou lásku, tak byl celý sál na nohou a ruce vzpínal ke stropu. To jsem u koncertů pro ZŠ dlouho neviděl. Paráda.

Dokonce nás nechtěli pustit z pódia a tak jsme rádi přidávali. Nevím sice jistě, co za tím bylo? Zda se jim jen nechtělo do školy a nebo se jim to opravdu tolik líbilo? Já budu věřit tomu, že se jim to líbilo. Také tvrdím, že děti na koncertech pro MŠ a ZŠ jsou vždy takovým zrcadlem učitelů. Ty přerovské musím pochválit. Užívali si to společně s žáky. Mají ode mě „1“

Po koncertě se za mnou hrnula rozesmátá manželka. „To bylo parádní. Já jsem tady byla celý koncert a tak jsem se dlouho nezasmála. A ty děcka, tak ti byli úplně skvělí. No a ti učitelé? Jak tancovali?“ Nemohl jsem ji zastavit a ještě dlouho jsme koncert rozebírali na procházce se psem. Musel jsem jí vysvětlovat spoustu věcí. Proč nechtějí učitelé s většími dětmi chodit na koncerty? Proč se zúčastnily jen dvě základní školy? Proč pro tyto koncerty tomu neudělám větší reklamu?

Já bych rád, ale o tuto práci média zájem nemají. Takže budu pilně obvolávat školy ve městech, přesvědčovat je o tom, že se nemusí bát chování dětí, že je zvládnu a hlavně, že to stojí za to!

Diskuse Diskuse

 ______    __   __    _____   
|      \\  \ \\/ //  / ____|| 
|  --  //   \ ` //  / //---`' 
|  --  \\    | ||   \ \\___   
|______//    |_||    \_____|| 
`------`     `-`'     `----`