S Pavlem Novákem mladším se vrací hudební legenda

Rozhovor pro Týdeník Kroměřížska - autorka textu a fotografií Eva Mikešová

Bystřice pod Hostýnem / Pavel Novák, legenda česky zpívaného bigbítu, se prozpíval  několika generacemi. Jeho songy znají dnešní  děti stejně dobře jako dospělí, kteří si je pobrukovali před třiceti lety. Nestárnoucí melodie žijí v podání interpreta, kterého se slavným zpěvákem nepojí jen společné jméno.

Navázal jste na dílo svého otce, jak se daří se uchovat jeho věhlas na hudební scéně?

V podstatě hned po úmrtí otce jsme začali koncertovat. Zájem mě až šokoval, odehrajeme tak pětatřicet koncertů za měsíc. Hodně vystupujeme v Přerově a okolí, žádají si nás v Čechách, kde jsme dokonce častěji než na Moravě.

Hrajete druhou sezonu, s jakým programem přichází Pavel Novák mladší?

Vystupujeme především pro děti, na programu máme vzpomínkový pořad pro dospělé složený z největších hitů Pavla Nováka   Ale nechceme žít jen ze vzpomínky, natáčíme sólové album s novými písničkami, právě jsme dotočili klip, který odvysílá i televize. Funguje také bývalá kapela Pirillo, se kterou jezdíme především v létě.

V Bystřici jste hráli pro dětské publikum, jsou vašimi nejčastějšími posluchači?

Vystoupení pro děti je jádrem naší činnosti stejně jako u otce, který tyto scénáře budoval třicet let. V závěru jeho života jsme spolu hodiny a hodiny mluvili. Já mu slíbil, že je nenechám umřít. Scénáře jsou nadčasové, nezasahuji  do nich. Jen se snažíme o modernější tvář.

Dětem jste zahráli s barevnou hudbou, silnou aparaturou, došlo i na tancování…atmosféra jako na bigbítovém koncertě…

Hudba je důležitá, v podtextu zůstává i výchovná stránka, hlavně aby to byla zábava pro děti jako tento Výlet do světa zvířat. Pro školky  máme motivační pořady s videoprojekcí. Starším dětem nabízíme multimediální besedu o Hranické propasti. Promítáme video z natáčení pod vodou s komentářem o naší nejhlubší propasti.

Jak tento pořad souvisí se zpěvákem Pavlem Novákem ?

Nezačínal jsem jako zpěvák,  s otcem jsme se dokonce rozešli. Pracoval jsem  v jiné oblasti, živil jsem se obchodem se stroji, a především jako potápěč.S filmováním  pod vodou jsem měl velké ambice, natáčel jsem pro National Geografic, a v ten moment, kdy se mi nejvíce dařilo, otec onemocněl. Stál jsem před světovým rekordem v potápění na nádech a nastalo dilema. Ale to je život. Rozhodl jsem se pro jedno a vše ostatní šlo stranou.

Proto mluvíte o vztahu s otcem jako o své 13. komnatě?

Říkám lidem pravdu, nebyl vždy idylický. Šlo o obyčejné soužití, nepopsal bych ho rozhodně jako knižní.

Přesto, podoba s tatínkem se nezapře…

Mám jen méně vlasů, a nejsou tak kadeřavé.

TK, roč 9, číslo 45, 9. listopadu 2010