Vánoční koncert Pavla Nováka v Přerově, aneb co všechno se mohlo stát, kdyby ...

Autor: neznámý, Zveřejněno: 26.12.2009 12:18:14, Přečteno: 6908x

Vánoční koncert Pavla Nováka v Přerově, aneb co předcházelo setkání tisíců lidí na koncertě s báječnou atmosférou a co vše se mohlo stát, kdyby...

Reportáž kytaristy Jardy Macíčka

Přerov, nám. TGM, Štědrý den 2009. Ručičky na kostelní věži ukazují 10.30h. Mírně rozechvělí a plni očekávání nastupujeme na jeviště před dav lidí v řádech tisíců…. Všichni víme o co se tady bojuje. Vidíme otazníky v očích, které se do nás neúprosně zapichují. Nevyslovená očekávání poletují vzduchem a nabíjejí prostor náměstí neopakovatelnou atmosférou. Nastupujeme s obrovským respektem a vědomím, že se jedná vlastně o první velkou konfrontaci s nezapomenutelným odkazem Mistra ( tímto oslovením jsem škádlil Pavla celých deset let, kdy jsem s ním hrál a až po jeho odchodu do muzikantského nebe jsem si uvědomil, že v tom vlastně nebyla žádná nadsázka, ale holá pravda, prostě Mistr ).


náměstí se začíná naplňovat - foto Jan Čep

Půjdem spolu do Betléma … a je to tady, Pavel začíná zpívat koledy, lidé se postupně přidávají, náměstím zní tisícihlavý sbor a mně během vteřiny proběhne hlavou film, který natočil život za posledních pár dní.


začínáme ...

 

Závazek, který se Pavel rozhodl splnit, když Mistr na loňském koncertu slíbil dostat na pódium znovu slavný VOX. Tuším, co to pro Pavla muselo znamenat. V době Mistrovy největší slávy, jako malý kluk, byl s muzikanty z VOXu v podstatě v neustálém styku a jako Mistrův syn si s nimi  užil svoje. Od požďuchování a srandiček až po první cigaretky a vínečko, z čehož měli kluci samozřejmě neskutečnou radost. Byl u toho, když vznikaly Mistrovy nesmrtelné hity a odtud  pramenila letitá touha si s nimi někdy zazpívat. Život tomu chtěl, že se má stát na tak prestižním koncertě… První zkouška…jsem přizván jako kytarista, takže se opravdu těším, protože jsem si s kluky zahrál na megakoncertu na Tenisové hale v Přerově před pár lety, a ke každému z nich mě váže přátelství.  Krátká porada před zkouškou, Rudla Neuls vychrlí nezbytnou dávku fórů, Ivan Barbořík prohlásí, že jako posluchač na Přerovském jazzovém festivalu zjistil, že vlastně neumí vůbec hrát a zařekl se, že na klávesy už nikdy nepoloží ruce. Vše prodal, doma nic nemá. A zahrát Georgiu v jiné tónině,než byl zvyklý....absolutně nepřichází v úvahu. Potom ale přeběhne prsty přes klávesnici a tónina netónina, cvičení necvičení. Ivan je prostě geniální klavírista a není co řešit. Dušan Millonig ( ihned jsem mu přidělil přezdívku „nejmladší ze starých“ , což jsem si mohl dovolit, bo já jsem byl vzápětí označen za „nejstaršího z mladých“, jenž tvrdil,že už si nic nepamatuje a není schopen vydat ze sebe při zpěvu ani hlásku zahrál úvodní grif z Asi a bez mrknutí oka přezpíval celou píseň. Laďa Peška si s klidem sobě vlastním basoval a hrnul se k mikrofonu při každém vokálu. No a Rudla se po nezbytném protažení rukou a zapraštění v kloubech pohupoval za bicími svým neopakovatelným neodolatelným stylem a ještě k tomu s úsměvem, kterého dnešní umělci dosahují až po konzumaci nezbytné dávky koksíku. Dandy Slivečka se v té době ještě pražil na sluníčku, a to za doláče, někde u amerických břehů, ale nebylo pochyb o tom, že bude další nezbytnou oporou VOXu. No a od druhé zkoušky (tj. od předposlední) už by se to dle Ivana Barboříka dalo „tesat do kamene“.

Ruda Neuls a Ivan Barbořík Dandy Slivečka a Dušan Millonig VOX

Nyní se vrátím zpět k atmosféře před koncertem. Dva dny před ním jsme zakončili první část sezóny koncertů pro děti. Bylo jich opravdu hodně a před námi je vrchol roku. Vánoční koncert na náměstí v Přerově. Zvoní telefon, vidím Pavlovo číslo…Z druhé strany někdo huhlá zastřeným nemocným hlasem. Polilo mne horko. Pavel mi říká něco ve smyslu, že ho asi zkouší někdo tam nahoře, co vydrží…Za poslední dobu už si s ním osud pohrál několikrát, takže by se dalo říci, že je zvyklý. Ale jsou věci, na které se zvyknout nedá, trápí Vás a ubírají Vám síly. Jeho vážný hlas, tedy spíše skřehot, do telefonu je varujícím signálem, že jde do tuhého.To je tedy situace. Mistr vždy říkal, že zpívání je hlavně o psychice. Pavel to také do telefonu opakuje, ale moc přesvědčivě to nezní.

Něco na Pavla prozradím, je to možná trošku podpásovka, ale v celkovém kontextu nutná. Pavel chodívá téměř každodenně, tedy pokud nejsme pracovně mimo Přerov, na Mistrův hrob. Mně říká, že se tam chodí radit. Zřejmě existuje nějaký telepatický způsob předávání myšlenek, protože vždy přijede vyrovnaný, uklidněný a s novými nápady a náměty. Sděluje mi, že jede na hřbitov poradit se s Dědou a že to asi na Štědrý den neklapne……do toho volá Jirka ( tedy primátor, který se to nějak dozvěděl…fámy a hlavně špatné zprávy se šíří rychle, i když tohle bohužel fáma nebyla)  co bude????

 

Den do koncertu ... Pavel přijíždí od foniatra, diagnóza – zánět na hlasivkách, obstřik nelze, dostalo by se to do průdušek, dýchání by bylo obtížné a následná léčba je potom běh na dlouhou trať. My chceme začátkem ledna natáčet, bleskne mi hned hlavou. Pavel to ale nechce za žádnou cenu vzdát. Vždyť Mistr se loni musel cítit mnohem hůře a přesto to nevzdal. Telefonát s Věrkou Špinarovou a další praktické rady. Vše je o pomalém probuzení a procvičování hlasivek v den koncertu od brzkého rána.

Den koncertu ... Pavel mi volá, že jede na poslední poradu s Dědou, po cestě volá ještě Lídě Nopové, věhlasné učitelce zpěvu, kterou občas navštěvuje na konzultace.

Chystáme aparaturu, Pavel přijíždí později…vypadá vyrovnaně….. Jezdil dvě hodiny po Přerově autem a pomaličku opakoval hlasová cvičení. Při poslední telefonické konzultaci   s Lídou Nopovou zvedne hlas o dva tóny, což je v tomto stavu astronomická výška. Vše poznáme při prvních tónech. Hodiny bijí půl jedenáctou a s prvními tóny nikdo neví, jak to dopadne a co jsou Pavlovy hlasivky schopny vydržet.

Půjdem spolu do Betléma …..zpívá celé náměstí.. a potom ráz na ráz.. První písničkou je Vyznání, Pavel zazpívá první tóny a já vím, že i když to nebude úplně stoprocentní, zvládne to se ctí. Podivný spáč, Chci zapomenout…. Už jsme v tom. Pavel se ke mně naklání a jen špitne: "Zvládnu to, půjde to, musím!"

Dostávám se k nejdůležitější věci. Pavel měl velký strach z toho, zda ho lidi přijmou, zda je vůbec schopen splnit očekávání lidí, těch lidí, kteří mu drží palce i náhodných posluchačů, kteří se přišli jen pobavit. Mistr byl jen jeden, Pavel to ví a nestaví se do konfrontační polohy. To nelze. Ale je přece na co navázat a …. Mistr se dívá a poslouchá….Lidé se musí bavit, a nejen ti pod pódiem, ale i ti nahoře. Dav exploduje po každé další písničce.

Přichází Jarda Wykrent a  s lehkostí v mluvě i myšlení baví svými hity i životními postřehy.

 

Nastupuje Vox, je vidět, jak se „staří páni“ baví. Kapela šlape jako za mlada. Neutuchající potlesk, přídavek.

Samotný závěr – Malinká, Pihovatá a Nádherná. Slib, že příští rok se sejdeme znovu.

 

Vidím, jak si Pavel hluboce oddechl a dívá se tam někam nahoru. Znám ho dost dlouho na to, abych věděl, že tam něco funguje a komunikují spolu…..Potom ještě odjíždí znovu na hřbitov, ale to už je jen mezi ním a Mistrem….

Večer mi posílá SMS, která mu přišla : Pavle, žena dnes přišla z koncertu domů, dala mi pusu a říká : „Pavel Novák dnes říkal, že si máme odpouštět“. Tak díky, odpustila mi. Vašek.

Co dodat ...

Přeji všem krásné vánoční svátky, hodně štěstí a zdraví v příštím roce. A držte nám palce a my zase budeme držet palce Vám. Budeme to všichni potřebovat.

Jarda Macíček

 

Za poskytnutí fotografií děkujeme Hance Žáčkové, Honzovi Čepovi a Honzovi Pořízkovi

Za poskytnutí videosetřihu Petrovi Repáčovi - www.lipniknadbecvou.eu

FOTOGALERIE ZDE:

Videosestřih TV lipniknadbecvou.eu

Diskuse Diskuse

             ___    __    __  
  ____      / _ \\  \ \\ / // 
 |    \\   | / \ ||  \ \/ //  
 | [] ||   | \_/ ||   \  //   
 |  __//    \___//     \//    
 |_|`-`     `---`       `     
 `-`                          
Komentář pajakobertova 14.12.2010 18:16:05

dnes 14 v utery byl pavel novak nespival budliki budliky kacabyse lekla ale byl dobry a byly dobry klokani

Komentář kulmanová irena 4.12.2010 11:21:11

Pavle jen tak dál,škoda že se do Přerova nedostaneme,protože z Prahy je to z ruky,ale pustíme si na Štědrý den dvd s tátovým posledním vánočním vystoupením. Už se nemůžeme dočkat na 19.5.2011 až se zase sejdeme na koncertě v Praze-KD Krakov,příjde tam i naše malinká.Držte se.

Komentář terminatop00 18.2.2010 13:48:30

čus

Komentář L.Korecová 19.1.2010 15:47:10

Milý Pavlíku dnes jsem měla možnost vidět vaše dětské přestavení a moc se mi to líbilo,děláte krásnou práci pro děti,dáváte do toho celou duši,myslím,že by z Vás měl tatínek radost.Přeji Vám hodně úspěchů vaše L.Korecová Říčany

Komentář františek 13.1.2010 21:00:03

dobri večer pavle novaku ni mse dnes bili na pavlovi novakovi na konzerte ze školou z měcholup a moc se mi to libilo a chci se zeptat až moje mamka bude mit narozeniny tak bi sem chtel udelat radost abi steji prosim udelali na kej konzert moc prosim imael mam braborec1999@seznam.cz pošletemi prosim ti pisnički na emael prosim naskledanou františek braborec

Komentář Marta Šafaříková 3.1.2010 17:59:19

Radeji delam,ze jsem prehledla v zavorce tu poznamku " DOUFAM JEN NA CAS"

Komentář Pavel Novák 1.1.2010 12:42:56

Nesmírně si vážím vzkazů od všech lidí. Dávájí mi sílu a chuť do další práce. Vzkaz od lidí, jako je Marin Štěpánek /několikanásobný světový rekordman ve freedivingu/ a Niki/reprezentantka Nového Zélandu/, se kterými jsem měl tu čest spolupracovat, být u zrodu světového rekordu, stát se součástí úspěšného týmu lidí, kteří svou práci dělají na 200%, mě moc hřeje u srdce. O to více, že jsem kvůli muzice opustil /doufám jen na čas/ potápění a filmování pod vodou. Martine a Niki, díky. Snad se ještě naše životní cesty střetnou a zažijeme opět něco tak úžasného, čím světový rekord je. Nebo jen tak poklábosíme o životě a ..........

Komentář Martin Stepanek 31.12.2009 13:43:04

Vypada to, ze to bylo nadharne and perfektni atmosfera. Moc me mrzi, ze jseme u toho nebyli, ale mame ohromnou radost z toho jak Pavel uspesne navazal na MISTROVO dilo. S pokorou a uctou k vam oboum. Martin a Niki

Komentář Marta Šafaříková 27.12.2009 15:52:46

Za vsechny,kteri nemeli tu moznost byt na vanocnim koncerte v Prerove,dekuji Jardovi Macickovi za obsahlou a reportaz z namesti a za to jak citlive popsal nezavidenihodnou situaci,ktera potkala Pavla pred koncertem na kterem mu tak zalezelo. Pavel to nakonec zvladl diky sobe,diky MISTROVI a doufam,ze i diky nam vsem,kteri jsme verili,ze to dokaze a byli jsme na namesti alespon v duchu s vami! Pavel st. by byl na vas pysny,delate mu zatim dobre jmeno,jen tak DALE!